Kongo Do

« Zpět na slovník

Kongo Do je japonský termín označující specifickou techniku konstrukce čepele, která kombinuje měkčí, pružnější ocel v jádru čepele s vrstvou tvrdší oceli s vysokým obsahem uhlíku na povrchu. Tato technika, která má kořeny v období Kamakura a byla dále rozvíjena v období Muromachi, vede k vytvoření mimořádně tvrdého a ostrého ostří, které je zároveň podepřeno houževnatým jádrem, což minimalizuje riziko prasknutí nebo zlomení meče během používání. Meče vyrobené technikou Kongo Do byly vysoce ceněny pro svou kvalitu, trvanlivost a schopnost udržet si ostrost po dlouhou dobu a byly používány jak v boji, tak i jako statusové symboly a umělecká díla.

Význam slova Kongo Do

Kongo Do je japonský termín, který se používá v souvislosti s mečířstvím a označuje specifický typ konstrukce meče. Doslova se dá přeložit jako „diamantová cesta“ nebo „diamantová metoda“. Tento název odkazuje na mimořádnou tvrdost, odolnost a kvalitu čepele, která je výsledkem použití této techniky.

Překlad a historie slova Kongo Do

Slovo „Kongo“ v japonštině znamená diamant a symbolizuje nejvyšší úroveň tvrdosti a nerozbitnosti. „Do“ lze přeložit jako cesta, metoda nebo způsob. Spojení těchto dvou slov tedy vyjadřuje metodu nebo způsob, jak dosáhnout kvality a vlastností podobných diamantu.

Technika Kongo Do má své kořeny v období Kamakura (1185-1333) a byla dále rozvíjena v období Muromachi (1336-1573). V této době japonští mečíři experimentovali s různými metodami kalení a skládání oceli, aby dosáhli co nejlepších vlastností čepele. Kongo Do se ukázala jako jedna z nejefektivnějších technik pro vytvoření mimořádně tvrdého a odolného ostří.

Využití slova Kongo Do

Termín Kongo Do se používá především v kontextu japonského mečířství a výroby tradičních mečů, jako jsou katany, wakizashi a tanto. Označuje specifický způsob konstrukce čepele, při kterém se kombinují různé typy oceli s odlišnými vlastnostmi.

Jádro čepele je tvořeno měkčí, pružnější ocelí, která zajišťuje houževnatost a odolnost proti prasknutí. Na toto jádro se pak nanáší vrstva tvrdší oceli s vysokým obsahem uhlíku, která se následně zakalí, aby se dosáhlo mimořádné tvrdosti a ostrosti břitu. Výsledkem je čepel s tvrdým a ostrým ostřím, které je zároveň podepřeno houževnatým jádrem, což minimalizuje riziko prasknutí nebo zlomení meče během používání.

Meče vyrobené technikou Kongo Do byly vysoce ceněny pro svou kvalitu, trvanlivost a schopnost udržet si ostrost po dlouhou dobu. Byly používány jak v boji, tak i jako statusové symboly a umělecká díla.

Kanji (Kanži) slova Kongo Do

V japonštině se Kongo Do zapisuje pomocí dvou kanži znaků:

  • 金剛 (Kongo) – diamant, nejvyšší tvrdost, nerozbitnost
  • 刀 (Do) – meč, čepel, cesta, metoda

Kombinace těchto dvou znaků vytváří výraz Kongo Do (金剛刀), který doslova znamená „diamantový meč“ nebo „diamantová metoda meče“.

Významově podobná slova

V japonské terminologii existuje několik dalších výrazů, které se vztahují k mečířství a kvalitě čepelí:

  1. Tamahagane (玉鋼) – typ japonské oceli používané pro výrobu tradičních mečů, vyráběný z železné rudy s vysokým obsahem uhlíku.
  2. Hamon (刃文) – vzor na ostří japonských mečů, který vzniká během procesu kalení a je charakteristický pro každého mečíře.
  3. Nihonto (日本刀) – obecný termín pro japonské meče, zejména ty vyrobené tradičními metodami.
  4. Soshu Kitae (相州鍛え) – technika skládání a kování oceli používaná při výrobě japonských mečů, která vede k vytvoření jemné a odolné struktury čepele.
  5. Yakiba (焼刃) – kalená část ostří japonského meče, která je tvrdší a křehčí než zbytek čepele a vytváří charakteristický vzor hamon.

Všechny tyto termíny souvisí s japonským mečířstvím a odkazují na různé aspekty výroby, konstrukce a estetiky tradičních japonských mečů. Kongo Do je jednou z technik, která byla vyvinuta, aby se dosáhlo nejvyšší kvality a výkonu čepele.

« Zpět na slovník pojmů

Informace o příspěvku:

Uveřejněno

v kategorii

Nacházíte se: